Orlíček obecný (Aquilegia vulgarit)

Původně pochází ze střední a jižní Evropy, Asie a severní Afriky. Rostlina byla od středověku pěstována jako ozdobná a léčivá rostlina. Často se vyskytuje v loukách, okrajích lesů, okrajích pláží, příkopů, parcích a kolem starých ruin. Obvykle upřednostňuje suchou a vápenitou půdu.Orlíček je velmi běžná zahradní rostlina a existuje mnoho kultivarů, které se vyskytují v různých barevných odstínech. V částech severní Ameriky si našel cestu ven ze zahrad a byl naturalizován. Rostliny se množí buď semenem, nebo rozdělením kořenů na jaře.Orlíček obecný je vytrvalá rostlina, která dorůstá výšky obvykle 30-80 cm. Stonek je vzpřímený, lysý nebo řídce chlupatý a obvykle rozvětvený na vrcholu. Rostlina má dva až pět velkých listů na základně, jsou zelené na horní straně a modro-zelené zespod.Květy visí samostatně nebo v klastrech na vztyčených stoncích. Jsou velmi výrazné a snadno rozpoznané v zahradách nebo ve volné přírodě. Když jsou v přírodě, květy jsou velké 3-4 cm, jsou modré, růžové nebo bílé. Pěstované odrůdy jsou však velmi barevné. Květy mají příjemnou vůni.Rostlina kvete od května do června. Po rozkvětu se objevuje ovoce kruhového tvaru složené z pěti karpel, z nichž každé obsahuje četná lesklá tmavě zbarvená semena. Semena se pak šíří větrem.Dávkování a podáníDnes se orlíček v západní bylinné medicíně příliš nepoužívá, a když, tak jako adstringent a diuretikum. Rostlina je toxická a není vhodná pro samoléčbu. Nežádoucí účinky a možné interakceOrlíček je jedovatá rostlina. Rostlina obsahuje kardiogenní toxiny, které mohou způsobit gastroenteritidu a palpitace srdce.Požití velkého množství čerstvé bylinky (více než 20 g) může způsobit křeče, dýchací potíže a srdeční slabost. Tyto účinky jsou však krátkodobé. Tyto toxiny jsou zničeny, když jsou rostliny sušeny nebo vystaveny teplu.