Sladké brambory - batáty
Sladké brambory - batáty
Množstevní sleva
Batáty s vysokým obsahem energie! Vysoký obsah vlákniny a vitamínů!
Popis
Ipomoea batatas. Batáty poprvé přivezl do Evropy Kryštof Kolumbus z Ameriky. Tam se jim prý říkalo brambory štěstí. Možná proto, že patří k jednomu z nejvýživnějších druhů zeleniny vůbec. Batáty obsahují zdraví prospěšné železo, vitamíny B6, C, E, draslík, betakaroten a vlákninu. S bramborami, kromě způsobu pěstování, nemají nic společného. V kuchyni mají mnohostranné využití jako pečené ve slupce, smažené, dušené i grilované. Rostlinu vysazujeme ven podobně jako rajčata až v době, kdy již nehrozí pozdní jarní mráz. Během vegetace se vytvoří na kořenech kromě hlavních velkých hlíz i drobnější dceřiné, které jsou určeny opět k jarní výsadbě. Před příchodem prvních nočních mrazíků je uskladníme a použijeme je na jaře k dalšímu pěstování. Prospívají na slunci!
Zasíláme rostliny v květináči.
Sklizeň: konec září.
Doba výsadby: Na chladné prostředí jsou batáty velmi choulostivé. Z tohoto důvodu můžeme předpěstovanou rostlinu vysazovat na venkovní stanoviště podobně jako rajčata, tedy až v době kdy již nehrozí pozdní jarní mráz. Bývá to od poloviny května.
Výsadba: Pro zdárné pěstování vyžaduje rostlina slunné a teplé stanoviště chráněné před průvanem, nesnáší zastínění. Zemina by měla být dobře propustná, humózní. Vysazují se hluboko a během vegetace je lze ještě přihrnovat.
Výsadba na balkoně: Batáty lze pěstovat i v nádobě. Rostlinu zasaďte do květináče o obsahu alespoň 10 litrů a použijte kvalitní zahradní substrát.
Hnojení: Hnojit je potřeba pravidelně, aby se dosáhlo dobrého růstu a výnosů. Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, vhodné je hnojivo s obsahem rohoviny.
Ochrana rostlin: Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami. Netrpí chorobami, není napadána škůdci.
Sklizeň a zimování: Batáty se skutečně pěstují i uskladňují zcela shodně jako naše brambory. Na podzim celá nadzemní část rostliny sesychá. Hlízy které během vegetace v půdě pod rostlinou narostly se sklízí koncem září, v každém případě to musí být před příchodem mrazů. Při sklizni je třeba postupovat opatrně, aby nedošlo k jejich poškození. Po vyjmutí z půdy a očištění, je necháme ještě několik dnů rozložené na vzdušném a pokud možno co nejteplejším místě, aby dobře oschly. V teple ještě vyzrávají a získávají lahodnější chuť. Uskladňujeme pouze nepoškozené hlízy určené ke konzumaci. Uložíme je na vzdušném místě, při nižší teplotě, ale ne zcela v chladnu. Vytříděné, mechanicky poškozené hlízy je nutné spotřebovat co nejdříve, brzy se kazí. Pro jarní výsadbu lze použít jak samotné hlízky, které se k tomuto účelu přechovají například založené do písku, nebo se napěstují nové rostlinky řízkováním.
