Cistus laurifolius je bohatý na flavonoidy, třísloviny a fenolové kyseliny. Hlavními flavonoidy této rostliny jsou quercetin, kaempferol, apigenin, myricetin, rutin (quercetin-3-O-rutinosid), isoquercitrin (quercetin-3-O-glukosid), nikotiflorin, (kaempferol-3-O-rutinosid) a myricetin-3-O-rutinosid. Dále to jsou fenolové kyseliny gallová, kávová, ferulová, p-kumarová a chlorogenová (Pekacar et al., 2024).
Rostlina produkuje charakteristickou labdanoidní pryskyřici (zvanou též labdanoidní diterpenová pryskyřice), která je pro rod Cistus typická (Hanson, 1984; Garnier & Dodinet, 2013). Tato pryskyřčice obsahuje diterpeny manoyloxid, 13-epi-manoyloxid, labd-8(20),13-dien-15-ol a další minoritní diterpeny. Z triterpenů je obssažen lupeol, betulin, kyselina oleanolová a ursolová a friedelan (Frazão et al., 2022). Labdanoidní pryskyřice jsou obrannými sekrety rostlin. Chrání je před herbivory, mikroorganismy a UV zářením, omezují ztrátu vody a u některých druhů přitahují opylovače svou vůní. Nejznámějším zdrojem labdanoidní pryskyřice je Cistus ladanifer L., považovaný za biblickou Sáronskou růži, který produkuje labdanovou pryskyřici (ladanum) – historicky velmi ceněnou vonnou surovinu (Frazão et al., 2024). Tyto pryskyřice mají ambrovou vůni a slouží jako fixátory vůní v různých prostředcích (Demetzos & Dimas, 2001).Byly tradičně využívány v řadě zemí v tradiční medicíně při hojení ran, infekcích dýchacích cest a jako kadidlo (Raimundo et al., 2018).
Éterický olej z listů Cistus laurifolius má komplexní složení, lišící se podle geografického původu (Středomoří, Pyreneje, Anatolie). Jeho hlavní těkavé složky tvoří α-pinen, β-pinen, borneol, kamfen, limonen, verbenon a 1,8-cineol (eukalyptol) a také viridiflorol, ledol, spathulenol, caryofyllenoxid a aromadendren (Kirci & Gümüok, 2022).
Cist preferuje slunné, suché stanoviště, ale máme jej vyzkoušený v běžné zahradní hlíně, ve které skvěle prosperuje. V našich podmínkách je dosti mrazuvzdorný mimo chladné části země, je to jeden ze dvou nejodolnějších cistů na světě. Rostlina má nejen okrasnou hodnotu, ale i tradiční využití – z některých druhů cistů se získává pryskyřice labdanum, která má aromaterapeutické účinky, i když sám cist vavřínolistý je méně významným zdrojem. V zahradách se uplatní především jako nenáročný keř do sušších partií, středomořských nebo přírodně laděných výsadeb. Je ideální pro kombinaci s levandulemi, rozmarýnem, sápami, dalšími druhy cistů, šalvějemi, ale i jukami a agavemi a dalšími suchomilnými rostlinami, kde vynikne svými kontrastními listy a jednoduchými květy. Pro svůj neopadavý charakter je to i velmi zajímavá součást nižšího živého plotu.