Maxmilianova slunečnice (Helianthus maximiliani)

Tato vysoká trvalka slunečnice předvádí v srpnu a září velkolepou podívanou s množstvím velkých žluto-zlatých květů. Pochází z Velkých plání a nyní je zdomácněna po velké části Severní Ameriky, používali ji Siouxové a Lacota jako potravu. Hlízy lze jíst jako jeruzalémské artyčoky, ale jsou menší, a semena lze jíst jako svačinu nebo posypat na saláty. V současnosti je zkoumán jako možná trvalá olejnina. Protože vytváří husté shluky kořenů, je vynikající pro kontrolu eroze na svazích. Je magnetem pro ptáky, divokou zvěř a užitečný hmyz. Pojmenována po německém průzkumníkovi princi Maxmiliánovi, který rostlinu objevil během expedice na Velké pláně v letech 1832–34. Výška 1-2 m/3-6 stop.