Rozrazil byl v minulosti velmi oblíben. Podle starých herbářů podporuje vylučování vody z těla, napomáhá činnosti různých žláz, působí protizánětlivě, protikřečově, antitoxicky, pomáhá při chorobách ledvin, plicní tuberkulóze, menstruačních potížích, vyrážkách, plísních, chorobách žaludku, při ušktnutí hadem i při pokousání vzteklým zvířetem. Zevně býval doporučován při různých kožních nemocích jako je svrab nebo spáleniny, při zánětu dásní se kloktal. čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.
Obsahuje třísloviny, hořčiny, glykosid aukubin, organické kyseliny, vitamín C, saponiny, pryskyřici, vosky, silici.
Sbírá se nať (Herba veronica) a to v době květu (červen až srpen). Seřezává se těsně nad zemí a suší se na stinných a vzdušných místech (při umělém sušení za teplot do 35 °C) bez převracení, aby neopadaly květy. Při sušení je třeba dbát na to, aby droga nezhnědla, neboť zhnědnutí je provázeno štěpením hlavní obsahové látky, kterou je aukubin.
Popis:
Vytrvalá, 10 až 50 cm dlouhá bylina. Lodyha plazivá až poléhavá, půdokryvná, v květenství vystoupavá, větvená, kořenující, oblá, hustě chlupatá, při bázi někdy načervenalá. Listy vstřícné, přisedlé až krátce řapíkaté, vejčité až eliptické, vroubkované, chlupaté. Úžlabní hrozny husté, 15 až 35 květé. Kalich 4četný. Koruna 5 až 8 mm v průměru, modrofialová až fialová s tmavofialovými žilkami, vzácně bílá, korunní trubka bělavá. Kvete v VI až VIII.
Stanoviště:
Vřesoviště, suché trávníky, paseky, suché louky, písčiny, světlé lesy, často v blízkosti mravenišť. Preferuje půdy slabě humózní, čerstvě vlhké až suché, písčité až hlinité, kyselé.