Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra).
V jedné celulozové kapsli je obsaženo min.390 mg sušeného kořene lékořice, bez jakýchkoliv příměsí!
Tělo si z prášku, ve kterém je vše, dokáže vzít maximum, protože trávicí trakt dokáže využít živiny z různých typů potravy.
Dávkování 2x denně 2kapsle 20 min před jídlem.
Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) je léčivá rostlina z čeledi bobovitých. Je 1 m až 1,5 m vysoká vytrvalá rostlina s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou uspořádány do bledě fialových rovných hroznů. Kvete v červnu a červenci. Plodem je lysý lusk. Listy má lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité.
Původně pochází ze Středomoří. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století, kdy ji do střední Evropy rozšířili Benediktíni z Bamberku.[2] Zplaněla na jižní Moravě, v okolí Mikulova, Bzence a Hustopečí.
Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství tak i v praktickém lékařství. Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30° C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt - naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu tzv. pendreku.
Obsahuje asi 20 % škrobu, 6 % hořčin, saponiny - glycyrrhizin (který je 50krát sladší než sacharóza), monosacharidy, oligosacharidy s uronovými kyselinami, glykosidy (likviricin, likviricigenin, izolikviricigenin, formononetin), oxykumariny, cyklitoly (pinitol) a dibenzoylmethan[4]. V semenech lékořice je obsažen toxický kanavanin.