Panel uživatele

Hořec žlutý- bylinné kapsle/90 tobolek

Hořec žlutý- bylinné kapsle/90 tobolek

Hodnocení produktu: 4.5/5 (4x)

Vaše hodnocení:

NOVINKA

Podporuje normální trávení, osvěžení těla a chuť k jídlu.

269 Kč

Dostupnost: Skladem

 

V jedné celulozové kapsli je obsaženo min.340 mg sušeného kořene hořce žlutého, bez jakýchkoliv příměsí!
Tělo si z prášku, ve kterém je vše, dokáže vzít maximum, protože trávicí trakt dokáže využít živiny z různých typů potravy.
Dávkování 3x denně 1kapsle 20 min před jídlem.

Doplněk stravy. Nevhodné pro děti, těhotné a kojící ženy. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Výrobek není určen k používání jako náhrada pestré stravy. Ukládat mimo dosah dětí.

Výrobce: Kotvičníková farma, Sedlecko 58, 33824 Břasy

Hořec žlutý (Gentiana lutea) je statná, 50 až 110 cm vysoká vytrvalá bylina s nevětvenou přímou olistěnou lodyhou. Listy jsou nápadné, vejčitého tvaru, až 30 cm dlouhé, poněkud podobné listům kýchavice (Veratrum).

Hořec žlutý je druh hořce se žlutými květy, vyskytující se přirozeně v horách střední a jižní Evropy. V České republice ani na Slovensku není původní, byl však v některých pohořích vysazen. 

Na bázi lodyhy je vyvinuta přízemní listová růžice. Lodyha je tlustá, dutá. Dolní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, horní jsou přisedlé. Listy mají velmi výraznou žilnatinu, tvořenou 5 až 7 souběžnými žilkami. Květenství je vrcholové, květy jsou nahloučeny v paždí 2 až 6 párů listovitých listenů. Květy jsou pětičetné, oboupohlavné. Kalich je nepravidelný, s jedním zářezem sahajícím téměř až k bázi a s krátkými cípy. Koruna je jasně žlutá, s kratičkou trubkou a asi 2 až 3 cm dlouhými úzkými cípy. Nitky tyčinek jsou přirostlé k bázi koruny. Prašníky srůstají okolo čnělky v trubičku. Semena jsou světle hnědá, asi 3 mm dlouhá.

Druh se přirozeně vyskytuje v Alpách, Vogézách, Schwarzwaldu, v Pyrenejích a na Balkánském poloostrově.[1] V Alpách se jako výrazný prvek vegetace vyskytuje na alpínských a subalpínských loukách, v západní části v nominátním poddruhu, z jihovýchodních oblastí Alp jsou uváděny poddruhy Gentiana lutea subsp. symphyandra a Gentiana lutea subsp. vardjanii.[2] V České republice není hořec žlutý původní, ve 20. a 30. letech 20. století byl však vysazován pro farmaceutické potřeby a pro výrobu likérů. Byl vysazen v Krkonoších, v Krušných a Orlických horách, na Šumavě a v Hrubém Jeseníku. Na některých místech se přirozeně rozmnožuje.

Hořec žlutý je svými žlutými květy s úzkými dlouhými korunními cípy nezaměnitelný s jiným druhem hořce. Žlutě kvete i drobnější hořec tečkovaný (Gentiana punctata), který však má zvonkovité květy s krátkými korunními cípy. V České republice roste v Hrubém Jeseníku. Nekvetoucí hořec žlutý může být zaměněn s některým druhem kýchavice (Veratrum). Lze jej odlišit mj. podle tlusté lodyhy a nasivělých listů.

Kořen hořce žlutého obsahuje hořké glykosidy, zejména amarogentin a gentiopikrin. Z dalších látek jsou obsaženy terpeny, alkaloidy, slizy, pektiny, inulin aj. Kořen je využíván ve farmacii (oficiální droga pod názvem Radix gentianae)

Tato bylina je známa také pod názvy encián, gencián, nepravá angostura, postřelenec, trlič nebo žlučník.

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení