Tvar je protáhlý, až 3 cm dlouhý. Sklízíme na přelomu července až srpna. Listy mají vejčitý až srdcovitý tvar, jsou velké a na podzim získávají žlutý odstín, přes rok mají svěží zelenou barvu. Jsou ideální pro přímý konzum, ale i k dalšímu zpracování. Tmavěfialové až černé plody mají velké množství cenných zdraví prospěšných látek, vitaminy C, E a B. Obsah železa v bobulích moruše je srovnatelný s hovězí svíčkovou! Zralé ovoce zpracováváme na sirupy, šťávy, marmelády a víno.
Pěstování: Morušovník potřebuje spíše teplejší oblasti, proto se jim dobře daří ve vinařských oblastech. Plody jsou tvarem podobné ostružinám, jsou 2-4 cm velké, šťavnaté, nasládlé až sladkokyselé, velmi dobré chuti. Konzumují se v čerstvém stavu nebo jsou vhodné k dalšímu zpracování - kompoty, marmelády, vhodné jsou i k sušení. Vysazujeme je na teplé a slunné stanoviště. Jsou nenáročné na půdu, snesou i sušší, písčitou. Rostlina je mrazuvzdorná.
Na našem území se moruše pěstují už po staletí. Nejlépe jim vyhovují výhřevné, dostatečně propustné půdy (zahradnický substrát smíchaný s kvalitním kompostem). Nesnášejí přemokření. V prvních letech výhonky u této rostliny stříháme, v dalších letech jim necháme volnější růst a korunku prosvětlujeme jen občas. Moruše začínají plodit ve třetím až čtvrtém roce po vysazení. Plody mají válcovitý tvar a vyrůstají na větvičkách ve skupinách. Moruše je proslulý také tím, že se bez něho neobejde výroba hedvábí. Její listy tvoří výhradní stravu bourci morušovému. Jistě Vás tato rostlina zaujme nejen svými chutnými plody, ale i svým vzrůstem.