Pycnanthemum incanum (Hoary Mountain Mint, White Horse-mint) se vyskytuje v suchých lesích, křovinách a svazích kopců. Tento druh je nápadný zejména stříbřitě šedými chlupy po celé rostlině, které ji dodávají charakteristickou barvu. Vzhledově je podobný P. muticum. Listy jsou směrem ke květenství šedé až téměř bílé. Dorůstá kolem 70 – 150 cm, může být v zahradě díky podzemním výhonům agresivní.
Pycnanthemum , z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), patří v našich podmínkách mezi téměř neznámé trvalky. Není se však také příliš čemu divit. Jedná se o rod, který zahrnuje okolo dvaceti, nepříliš rozdílných druhů. Domovinou tohoto rodu jsou prérie a světlé lesy severní Ameriky.
Latinské jméno Pycnanthemum lze volně přeložit jako hustě kvetoucí nebo s hustými květy. Anglické pojmenování horská máta (Mountain Mint) může být zavádějící, protože většina druhů tohoto rodu se přirozeně vyskytuje spíše v nižších a středních polohách. Máta v anglickém názvu upozorňuje na výraznou vůni. Český název není znám.
Morfologické znaky
Pycnanthemum je příbuzné s rodem Origanum. Nadzemní lodyha je pevná, čtyřhranná, bohatě větvená, temně zelená, málokdy lysá, často porostlá stříbřitými chlupy. Jednotlivé druhy dorůstají 20 až 150 cm. Listy jsou vstřícné, celokrajné až zubaté, kopinaté, podlouhlé až jehlicovité (P. tenuifolium), jemně až silně chlupaté. Většina druhů je za teplých, slunných dní silně aromatická. Výrazná, mátová vůně je zejména po rozemnutí či poranění listů. Květy jsou nahlučené v květenstvích, podobné zavinutce (Monarda) nebo dobromysly (Origanum), jsou ale menší a často také chlupaté. Květenstvím jsou husté vrcholíky nebo vijany, nejčastěji ve složených květenstvích na bohatě rozvětvených, vzpřímených lodyhách. V jednom květenství může být 50 i více jednotlivých kvítků. Květy jsou nejčastěji dvoupyské, 1 až 5mm dlouhé, nazelenalé, růžové, nejčastěji však smetanově až čistě bílé. Často se na nich také vyskytují drobné fialové tečky či fleky. Květenství je zajímavé spíše v detailu, celkově není u většiny druhů příliš nápadné, z čehož je také odvozeno celkové použití rostlin jako doplňkových a výplňových druhů. U některých druhů (P. muticum, P. incanum) se však pod vlastním květenstvím nachází barevně výrazné listeny (čistě bílé či smetanové), které zdálky zdánlivě připomínají výrazný květ.
nožení
Množí se snadno semeny. Drobná semena vyséváme v březnu až dubnu do skleníku teplého okolo 20 °C. Semena se vysévají pouze mělce, nezasypávají se, nebo jen velice lehce. Klíčí velmi ochotně a vyrovnaně. Lze také řízkovat na konci jara. Bez problémů je možné také Pycnanthemum množit dělením starších trsů na jaře či na podzim. Zejména ve vlhčích půdách se většina druhů tohoto rodu intenzivně šíří podzemními výběžky, takže rostlina přirůstá poměrně rychle.
Stanovištní nároky
Pycnanthemum nejlépe prospívá na suchých a slunných stanovištích, což z něj spolu s nižším vzrůstem dělá vhodnou rostlinu do extenzivněji udržovaných výsadeb. Většině druhů však vyhovuje běžná zahradní půda, středně vlhká a slunná až polostinná poloha. P. muticum a zřejmě také P. pilosum, P. virginianum a P. incanum se mohou na stanovišti s vlhčí a výživnější půdou znatelně rozšiřovat podzemními výběžky.
S touto vlastností je proto třeba počítat a kombinovat tento druh s podobně konkurenčně silnými a vysokými trvalkami jako např. zástupci rodů Solidago, Panicum, Andropogon, Silphium, Vernonia, Helianthus a dalšími vysokými trvalkami.
V zápoji a na živnějších půdách může u Pycnanthemum docházet k odlistění spodní části stonku rostliny. V prvních letech po výsadbě může dojít, díky bohatě větvenému stonku a ne zcela odpovídajícími kořenovému balu, k rozklesávání či polehání vysazených rostlin.
Některé relativně širokolisté druhy jako P. muticum nebo P. incanum mohou v sušších podmínkách trpět padlím. Nikoliv však v takové míře jako např. Monadra. Jiné choroby či škůdci nebyli zjištěni. V Dendrologické zahradě v Průhonicích, stejně tak i např. v Botanické zahradě hl. m. Prahy v Tróji je Rod Pycnanthemun pěstován již více let a nebyly zjištěny žádné problémy s přezimováním jak rostlin vysazených na trvalé stanoviště, tak v matečnici nebo v kontejnerech.
Použití
Pycnanthemum nepatří mezi ty rostliny, které zaujmou atraktivním a nápadným květem. Jeho uplatnění je spíše jako výplňová trvalka v kombinaci s ostatními.
Pycnanthemum je v období květu velice přitažlivé pro hmyz, zejména pro včely. Tato vlastnost z něj vytváří rostlinu důležitou pro včelaře. Na druhou stranu je však na tuto skutečnost třeba pamatovat v souvislosti s použitím těchto rostlin poblíž odpočívadel či dětských hřišť.