Slovensky: Vrbica vŕbolistá Čeleď: Lythraceae - kyprejovité
O tom, že kypreje bylo v léčitelství užíváno už v pradávných dobách, svědčí i latinské rodové jméno, které je odvozeno z řeckého lythron, což znamená krev vytékající z rány (byliny se v minulosti užívalo zejména na zastavení krvácení).Sbírá se kořen (Radix lythri) a to na jaře nebo na podzim nebo kvetoucí nať (Herba lythri).V kořeni jsou obsaženy třísloviny, v semenech je glykosid lythranin a blíže neurčené alkaloidy, v nati je přítomen glykosid salicarin, silice, pryskyřice a třísloviny, v květech jsou flavonoidy, tanin, hydrát železa, pektiny, sliz, tuky a organické soli.Mladé výhonky kypreje se v minulosti (zejména ve Francii) přidávaly do různých salátových směsí.Vytrvalá, 30 až 200 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, tupě až křídlatě 4hranná, dole lysá, výše srstnatá. Dolní lodyžní listy vstřícné nebo v přeslenech, vejčité nebo kopisťovité, přisedlé, střední lodyžní listy vstřícné nebo střídavé, podlouhle až čárkovitě kopinaté, přisedlé až poloobjímavé, horní listy střídavé, čárkovitě kopinaté, všechny listy celokrajné nebo jemně pilovité. Květy po 2 až 6 ve skupinách, dohromady skládají 10 až 20 cm dlouhé klasy, 6četné, červenofialové, vzácně červené nebo bílé. Kvete v VI až IX.Vlhké, alespoň krátkodobě zaplavované louky, břehy, rákosiny, vlhké příkopy, strouhy, mokřady, rašeliniště, bažinné lesy, preferuje půdy střídavě vlhké až bahnité, kyselé, dusíkaté a stanoviště slunná, méně polostinná.V ČR v nížinách a pahorkatinách dosti hojně až roztroušeně, ve vyšších polohách roztroušeně až vzácně. Roste u potoků, v křoví, příkopech a pod. Kvete od července do podzimku.Je to venkovní mrazuodolná rostlina, vyžaduje vlhčí půdu.