Tato rostlina bývá označována také jako peruánský ženšen či peruánská viarga. Rostlinu pěstovali již staří Inkové a měli ji za svatý pokrm, především ji pěstovali pro královskou rodinu a vojsko. V Peru je pěstována v Andách v nadmořských výškách až 4500m.n.m. Španělští vojáci při dobívání měst Inků měli zakázáno macu pojídat, aby nedocházelo ke znásilňování indiánských žen.Zvyšuje libido u mužů i žen. Zvyšuje plodnost u žen i u mužů po alepoň 3 -4 měsíčním užívání zvyšuje kvalitu a životaschopnost spermií. Užívá se prášek ze sušených hlíz, doporučují se 1-2kávové lžičky denně.Rostlina připomíná malou řepu nebo ředkvičku, vytváří pod zemí hlízu, nadzemní lístky jsou peřenodílné s rozstřepenými okraji, listy vyrůstají z přizemní růžice. Hlízy řeřichy peruáské jsou různé barvy světle žluté, fialové až bělorůžové. Velikost hlíz je v domovině 8cm široká a až15cm dlouhá, v našich podmínkách jsou o něco menší.Pěstování v našich podmínkách ještě není moc ozkoušené. Je to dvouletka, na jaře se vysadí sazenice na záhon, na podzim se může sklidit a užívat. Přes zimu by mohla zamulčovaná přezimovat. V druhém roce vykvétá, semena velmi snadno klíčí, sazenice se předpěstovánají doma nebo ve teplém skleníku a po mrazících se vysazuje ven. Pro jistotu bych raději doporučovala ji zimovat v chladnějším mrazuprostém prostředí květináči. Půdu humozní, úrodnou. Více informací nejen o mace se dozvíte také v knihách pana Prof. Valíčka Rostliny pro zdravý život nebo Léčivé rostliny třetího tisíciletí, které si na naši stránkách můžete koupit.