Štětka lesní (Dipsacus sylvestris).

Štětka lesní (Dipsacus sylvestris).

Hodnocení produktu: 4.75/5 (4x)

Vaše hodnocení:

od 1.května

Je to dvouletá bylina známá účiností na boreliozu a její následky jako, kloubní a ledvinové problémy, lupénka, revmatizmus. Chrání životní energii a čistí lymfatický systém.I v moderní praxi droga působí pozitivně u mnoha nemocí. Především má výraznou antioxidační aktivitu, je cenným tonikem a analgetikem. Užívá se rovněž jako antibakteriální a protizánětlivý prostředek. Má cytoprotektivní vlastnosti a tedy i využití při podpůrné léčbě rakoviny zažívacího traktu. Působením 1-reverzní transkriptázy inhibuje HIV, nadějné výsledky jsou i při léčbě Alzheimerovy choroby.Příznivě působí při onemocnění osteoporózou, revmatoidní artritidou, svalových i kostních poraněních a bolestech. Užívá se rovněž při žaludečních problémech nebo nevolnosti, ale rovněž při chronické únavě. Je to hlavně dipsacus saponin C, který snižuje riziko zánětu žaludeční sliznice, čímž omezuje vznik žaludečních, případně i dvanáctníkových vředů.Daleko nejvýznamnější je však užití k léčbě lymeské boreliózy, což je infekční onemocnění způsobené třemi druhy gramnegativních bakterií rodu Borrelia, především však Borrelia burgdorferi. Jde o bakterie ze skupiny spirochet, která jsou na člověka přenesena kousnutím infikovaným klíštětem nebo jiným hmyzem.

35 Kč

Dostupnost: Skladem
skladem: 35 ks

 Jedná se o dvouletou bylinu, která je známá především účiností na boreliozu. V prvním roce na podzim je veškerá síla rostliny koncentrována v jejím kořeni a je to právě kořen, který se k léčbě používá. Pokud chcete zatočit s boreliozou, vykopejte několik těchto jednoletých kořenů, nakrájejte je na malé kousky a strčte je na 3 týdny do sklenice se silným alkoholem alepoň 60%. Tinktura, se užívá 10kapek 2x denně, podobu minimálně jednoho měsíce, poměr při výrobě tinktury je 1díl drogy čertsvé a 4 díly 60% nebo 1díl sušeného kořene a 5 dílů 60% lihu. Po zbytek roku pak alespoň na 2-3dny v měsíci tuto kůru opět nasadíte. Velmi prý pomáhá, když tuto léčbu kombinujeme s tzv. hypertermickou terapii, tj. alespoň každý třetí den se naložíme do vany s tak horkou vodou, jakou jen dokážeme snést. Pokud horkou vodu snášíme špatně je dobré nahřívat alespoň bolavé, boreliozou postižené klouby. Mnoho lidí, včetně Wolfa Dietera, se těmito prostředky skutečně vyléčilo a nyní již nepociťují žádné obtíže. Drogou je také nať nebo celou rostlinu v letních měsících druhým rokem.Je výborním antirevmatikem, močopudná, léčí žaludeční a dvanácníkové vředy i jiné nemoci v zažívacím traktu.Bylinář Dvořák z Brna ji indikují i na karcinomy v zažívacím traktu i na kůži,(nať štětky 100g, lapačo 50g, květ vřesu 50g, květ měsíčku 25g, nať tymiánu 25g - připravuje se jako bylinářský čaj 1l do termosky, užívat po doušcích, vhodné doplňovat tinkturou z adaptogenů - maralu a echinacei) to vyžaduje dlouhodobější užívání, jinak se dlouhodobě neužívá. aProti revmatická směs bylináře Dvořáka 100g ovesné slámy, 50g nati štětky, 50 březových listů, lořen jehlice 30g, nať tymiánu - tato směs se podává ve formě odvaru 3x denně po jídle. Štětka udělá parádu i na trvalkovém či bylinkovém záhonu, je to atraktivní bodlák.Štětka je až 2. vysoká, dvouletá bylina. Květ je šešule s fialovými jazýčkovitými květy. Výskyt:Druh roste v teplejších oblastech naší země, na světlých místech u vodních toků a rybníků, na pastvinách, u cest a na pustých místech.Množení:Štětka se množí generativně nažkami, která zrají od konce srpna do podzimu a poměrně rychle vysemeňují. Semenáčky se vyvíjejí počátkem podzimu, na jaře i během léta. Nažky mohou klíčit i několik let. Nažky jsou šířeny vodou, větrem, zažívacím ústrojím zvířat zejména ptáků.Použití:Velká, suchá, obarvená plodenství této rostliny se používají do suchých kytic. Je to rostlina medonosná.

 

Článek z meduňky od pana Prof Valíčka

V našich herbářích, ale ani v bylinářském sortimentu se tato léčivá rostlina ještě před několika lety prakticky nevyskytovala. Na jedné straně má tedy smůlu, neboť v souladu s platnými směrnicemi ji Evropská unie oficiálně nepovoluje k užívání. Na druhé straně má však výhodu, že ji u nás běžně najdeme a je věcí každého, zda si o štětku doplní vlastní sortiment léčivek.

Původ a rozšíření

U nás známé druhy pocházejí většinou ze západní, střední a jižní Evropy, Předkavkazska, Malé Asie a Íránu, z těchto míst byly zavlečeny do dalších oblastí. Jde o typickou rumištní rostlinu vyskytující se na úhorech, navážkách, mezích, skládkách, silničních i železničních náspech a jinde. Vyžaduje slunná stanoviště s těžší jílovitohlinitou půdou bohatou na živiny. Tam se také přirozeně vysemeňuje a takto se dále množí.

Botanická charakteristika

Štětka, Dipsacus, je statná dvouletá rostlina, dorůstající až 2 m výšky, ze stejnojmenné čeledi štětkovitých, Dipsacaceae. U nás nejznámější je štětka planá (lesní), Dipsacus fullonum (syn. D. sylvestris). V prvním roce vytváří listovou růžici složenou z řapíkatých listů. Mají čepel celistvou, eliptickou, obvejčitou až podlouhlou, na okraji nepravidelně hrubě vroubkovanou až pilovitou. Na rubu jsou listy na žilkách ostnité. V druhém roce se objevuje přímá, ostnitá a světle zelená lodyha, v horní části rozvětvená. Lodyžní listy jsou vstřícné, přisedlé, až 30 cm dlouhé s čepelí celistvou, kopinatou s okrajem vroubkovaným až pilovitým. Na bázi jsou listy vzájemně srostlé a tvoří nádržku, v níž se zadržuje dešťová voda.

Květenstvím je terminální strboul válcovitého nebo vejcovitého tvaru o délce 4-8 cm s ostrými plevkami. Květenství je podepřeno čárkovitými, ostnitými a vztyčenými zákrovními listeny. Ve strboulu jsou směstnány drobné trubkovité oboupohlavné květy s korunou světle fialovou, výjimečně bílou. Prostřední květy strboulu se otevírají nejdříve, potom obě zbývající části směrem nahoru a dolů. Plod je podlouhlá, čtyřhranná nažka, asi 4-5 mm dlouhá, světle hnědé barvy.

Další druhy

Kromě uvedeného druhu je u nás rozšířena také štětka soukenická, Dipsacus sativus, dříve hojně pěstovaná, neboť strbouly se užívaly k mykání vláken. Nyní roste planě, např. v okolí Roudnice nad Labem nebo Litovle. Dalším druhem je štětka dřípená, Dipsacus laciniatus, vyskytující se v našich teplejších oblastech, mimo jiné na jihu Vsetínska.

Z ostatních druhů to jsou hlavně asijské druhy, např. štětka japonská, Dipsacus japonicus, nebo v Číně rostoucí štětka drsná, Dipsacus asperoides, případně štětka jemná, Dipsacus mitis, rozšířená v Nepálu. Všechny uvedené druhy mají obdobné účinky jako štětka planá.

Obsahové látky

Drogou jsou hlavně kořeny (Dipsaci radix), které obsahují především velký počet triterpenoidních saponinů, např. akebia saponin D, dipsacus saponin A, dále iridoidní glykosidy (swerosid, loganin, cantleyosid), kyselinu chlorogenovou a deriváty kyseliny kávové. Obsaženy jsou steroidy jako daucosterol a β-sitosterol, ale rovněž alkaloidy, sacharóza, kyselina ursolová a oleanolová, taniny, inulin, draselné soli aj. Květy mají silici s insekticidními účinky.

Tradiční čínská medicína

Užívání štětky, především štětky drsné, která roste hlavně v provinciích Hubei, Sichuan a Yunnan, je v Číně značně rozšířeno. Tradiční čínská medicína ji uvádí jako xu duan, s povahou mírně teplou, chutí palčivou a sladkou, tropismem k dráze ledvin a jater. Droga tonifikuje játra a ledviny, posiluje šlachy a kosti, podporuje krevní oběh, uklidňuje plod a zastavuje děložní krvácení. Užívá se při nedostatečnosti jater a ledvin, při ochablosti šlach a kostí i jako močopudný prostředek. Doporučená denní dávka je 6-10 g suché drogy ve formě odvaru nebo také prášku.

Současné užití

Dříve se droga užívala omezeně k léčbě žaludečních a dvanáctníkových vředů, plicní tuberkulózy a dny, zevně potom na trhliny v pokožce.

I v moderní praxi droga působí pozitivně u mnoha nemocí. Především má výraznou antioxidační aktivitu, je cenným tonikem a analgetikem. Užívá se rovněž jako antibakteriální a protizánětlivý prostředek. Má cytoprotektivní vlastnosti a tedy i využití při podpůrné léčbě rakoviny zažívacího traktu. Působením 1-reverzní transkriptázy inhibuje HIV, nadějné výsledky jsou i při léčbě Alzheimerovy choroby.

Příznivě působí při onemocnění osteoporózou, revmatoidní artritidou, svalových i kostních poraněních a bolestech. Užívá se rovněž při žaludečních problémech nebo nevolnosti, ale rovněž při chronické únavě. Je to hlavně dipsacus saponin C, který snižuje riziko zánětu žaludeční sliznice, čímž omezuje vznik žaludečních, případně i dvanáctníkových vředů.

Daleko nejvýznamnější je však užití k léčbě lymeské boreliózy, což je infekční onemocnění způsobené třemi druhy gramnegativních bakterií rodu Borrelia, především však Borrelia burgdorferi. Jde o bakterie ze skupiny spirochet, která jsou na člověka přenesena kousnutím infikovaným klíštětem nebo jiným hmyzem

Přihlášení