Panel uživatele

Kotvičník zemní(Tribulus terrestris).

 Kotvičník zemní(Tribulus terrestris).

Hodnocení produktu: 4.42/5 (48x)

Vaše hodnocení:

Podporuje pohlavní systém a hormonální aktivitu, také tělový a svalový tonus, energii. Normalizuje stav pokožky, srážení a čištění krve, zdraví úst a dásní. Kotvičník podporuje přirozenou obranyschopnost, pohlavní systém, dýchací systém, nervové soustavy. Optimalizuje kardiovaskulární systém, detoxikuje organizmus. Podporuje normální funkce močového a reprodukčního systému, vhodný pro muže i ženy, přičemž účinky pocítí zejména lidé po třicítce a věkově výše. Normalizuje funkci nervového systému, . Patří mezi nejkomplexněji působící byliny, je životabudič.

30 Kč

Dostupnost: Vyprodáno

  Nejčastěji se užívá nať, která se sklízí v průběhu celé vegetace nebo až najednou koncem léta, a to je nejlepší, protože nať obsahuje hodně semen, které jsou z celé rostliny nejúčinější. Nať, případně kořeny po sklizni, lze též naložit na 3 až 4 týdny do alespoň 40%alkoholu při pokojové teplotě v temnu a užívat jako tinkturu, polévkovou lžíci jedenkrát denně, nebo čajovou lžičku 2x denně. S ohledem na obsah alkaloidů není droga vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy.  Původ a rozšíření: Tato zajímavá rostlina roste v široké oblasti Asie, Evropy, Afriky i Austrálie. Kotvičník lze velmi dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Dobře roste ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, které v půdě přezimují a na jaře klíčí. Obsahové složení této byliny je zcela mimořádné.Celá rostlina obsahuje především sapogeniny – chlórgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a další, alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice aj. Informace jsou čerpány z knihy prof. Ing Pavla Valíčka Rostliny pro zdravý život (2007) a z Encyklopedie moderního bylinářství II díl J.A.Zentrich 2009. Užívání: Státní zdravotní ústav pro kontrolu léčiv v Praze doporučuje 1g maximální denní dávku 2g, v případě,že je dávka 100% využita, musel by se tady zkonzumovat i zbytek z hrníčku po vypití,možné je též pokusit se sušenou nať rozemlít na prášek,ten zamíchat do nápoje čí jogurtu,takto je příprava nejjednodušší a ze zbylého hrubého podílu ze mletí udělat čaj či tinkturu.Při přípravě odvaru z nati se doporučuje bylinu vařit asi 30 minut, pro lepší vyluhování obsahových látek, v 0,5 l vody a pak, konzumovat ve dvou až třech dávkách během dne, při nedostatku času, není chybou, vypije-li se odvar najednou. Může se též udělat výluh, stanovená dávka kotvičníku se zalije vroucí vodou, nechá se přiklopený 4-6 hodin vylouhovat,po té se konzumuje jako čaj. Laboratorní testy neprokázaly toxicitu ani žádné negativní účinky kotvičníku na lidský organismus. Zentrich doporučuje 6g denně, maximálně 12g. Pěstování :Kotvičník lze bez potíží pěstovat ve volné půdě či v truhlíku na balkoně. Vysazuje se na záhon po mrazících v polovině května do sponu 40cm. Při špatném počasí, chladu a mokru hrozí napadení plísněmi a zpomalení růstu, při normálním létu je stav rostlin pěstovaných venku lepší než ve skleníku či foliaku a pěstování je podstatně jednodušší. Rostliny venku netrpí v podstatě žádnými chorobami, jen plísněmi při chladném a děštivém počasí, jako škůdce se na něm občas objeví sviluška, dobře snáší sucho, takže s pěstováním by neměli být žádné problémy. Zdravější a silnější porost dělá na přímém slunci, kde vlivem změn teplot, proudění vzduchu a podobně jsou rostliny silnější, a tak i odolnější. Na pěstování jsou nejvhodnější půdy lehčí, písčité, humózní a stanoviště slunné, je možné přihnojit hnojivy na zeleninu např: Kristalon Start, Lignohumat tou nejmenší koncentrací dle návodu 1x týdně. Při pěstování ve skleníku je nutná častá kontrola, denní mírná zálivka a výkonné větrání. Porost v pěstírnách je více ohrožen napadáním mšicemi a plísněmi. Pravidelnými kontrolami je možné tato rizika zmenšit, případně je vhodnými postupy úplně vyloučit. Kotvičník lze pěstovat také v květináčích o průměru 13cm či truhlících,do 60cm dlouhého truhlíku lze dát i 6 rostlin. Na záhoně 12 rostlin na 1m2. Pozor na plísně,je třeba aby byl porost vzdušný a nezamokřený. Nať sklízíme,když šlahouny dosahují cca 50cm a na rostlinách se tvoří semena,nejvíce obsahových látek obsahují semena a kořeny. Sklizeň může probíhat průběžně či v intervalech cca 1 měsíce nebo jednorázově na konci sezony. Před příchodem mrazíků je třeba porost sklidit, protože jej mráz spálí. Sklízíme i kořeny na přípravu čajů i tinktur. Kotvičník sušíme v šeru při teplotě do 45 stupňů,v tenké vrstvě,z počátku jej můžeme několikrát denně otočit, pozor aby se nezapařil! Na 100g sušeného kotvičníku je třeba minimálně 5 ks rostlin. Rozsáhlé a velmi zajímavé jsou informace v knížkách, které nabízíme na našem webu od pana Prof. Valíčka kniha Rostliny pro zdravý život a Léčivé rostliny třetího tisíciletí. O bylince píše ve svých knihách i bylinář Zentrich, Janča a další....

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení