Klanopraška je zcela minořádný adaptogen a antioxidant, napomáhá normálnímu trávení a funkci jater, pročištění, Zajišťuje normální funkce dýchacího systému, je tonikum - podporuje mentální pohodu.
Klanopraška (ovoce pěti chutí) je liana s vysokým obsahem schizandrinu a vitamínu C patří mezi nejcenější harmonizátory lidského organismu.
V jedné celulozové kapsli je obsaženo min. 500 mg sušených plodů klanoprašky bez jakýchkoliv příměsí!
Tělo si z prášku, ve kterém je vše, dokáže vzít maximum, protože trávicí trakt dokáže využít živiny z různých typů potravy.
Dávkování 2 x denně 2 kapsle
Lovci si ji brali sebou, aby vydrželi fyzickou námahu. Klanopraška je opadavá liana,dlouhá 8-15m. K růstu vyžaduje oporu. Je mrazuodolná do -35 stupňů. Potřebuje však na zimu dostatečně namulčovat. Vyžaduje humózní půdu, spíše lehčí. Kořenový systém vyžaduje ochranu před přehřívání půdy, ale k dobré plodnosti vyžaduje rostlina dostatek světla – slunce. V své domovině v Číně i na Sibiři roste v listnatých lesích. Rostliny začínají rašit poměrně brzo na jaře, hrozí tedy nebezpečí omrznutí jarními mrazíky, proto rostliny raději na jaře chráníme před přímým sluncem. Klanopraška začíná plodit čtvrtým rokem, ale největší plodnosti dosahuje až kolem patnácti let. Pro zajištění dobré plodnosti je výhodné zasadit alespoň dvě rostliny. Klanopraška má na jedné rostlině dva druhy květů – samčí a samičí. Samčí květy se otvírají o 2 až 3 dny dříve než samičí. Pro klanoprašku je typická střídavá plodnost, vždy po 2-3letech. Pro větší plodnost doporučujeme alespoň 2 rostliny, je částečně cizosprašná.K léčbě se využívají plody, zpracovávají se buď v čerstvém stavu a to odděleně dužnina (šťávy a džemy) a semena (tinktura), nebo se suší celé. Čerstvé i sušené lze užívat i listy, části stonku (liany) a výhonky.
Informace a sazenice k zakoupení najdete na našem eshopu v oddělení Sazenice léčivých bylin. Rozsáhlé a velmi zajímavé jsou informace v knížkách, které nabízíme na našem webu od pana Prof. Valíčka kniha Rostliny pro zdravý život a Léčivé rostliny třetího tisíciletí. O bylince píše ve svých knihách i bylinář Zentrich, Janča a další..
