Dým bílé šalvěje je očistný a desinfekční, dokonce odpuzuje hmyz, dokáže očistit prostor i tělo od negativních a cizích energií. Vůně je osvěžující, výrazná a podle indiánů má čistě pozitivní energii. Větvičky šalvěje se tradičně pálí položené na mušli. V lidovém léčitelství se šalvěj používala při léčbě odřenin, zánětů kůže, bolestí v krku a vysokých horeček."Legenda vypráví, že bílá šalvěj, získala svou stříbřitou barvu tehdy, když chudá dívka chtěla obětovat Bílé bizonici, ale něměla nic jiného, než plevel z okraje cesty. Díky čisté a silné víře této dívky, se hnědé byliny na oltáři zbarvily překrásnou stříbřitou barvou. Tento druh americké šalvěje roste a pochází z jihozápadního pobřeží Severní Ameriky (Kalifornie, Mexiko a Sonorská poušť). Šalvěj bílá je příbuzný druh Šalvěje lékařské - roste však až ve výškách od 1000 metrů nad mořem a potřebuje mnoho tepla a slunce. Dorůstá výšky jednoho metru a kvete fialkově. Velmi zesiluje změnu duchovního stavu a vědomí. Pěstování: Rostlina vyžaduje jen velmi mírnou zálivku a plné slunce, není mrazuvzdorná, je třeba ji zimovat doma na chlanějším mrazuprostém místě. Pěstujeme ji jako přenosnou rostlinu v květináči.
Užití: Používá se jako šalvěj lékařská, má desinfekční účinky. Obsahuje zejména silici (1,5 až 2,5%) s thujonem, salviolem, cineolem, kafrem, borneolem, dále katechinové třísloviny (asi 8%), pseudotřísloviny (=organické kyseliny, např. kyselina kávová), triterpenoidy, hořčinu carnosol, diterpenové hořčiny abietanového typu, lakton, salvin, který má fytoncidní účinky, saponiny, pryskyřice, vitamíny řady B a látky podobné ženskému hormonu estrogenu.